Moskyt

Sever Čech je dílem právem, dílem díky znečištění a vysoké koncentraci průmyslu považován za nepříliš turisticky atraktivní lokalitu. Není tomu ovšem zcela tak. Už samo Ústí - podařilo-li by se někomu kouzelným proutkem odčarovat průmyslovou zónu, by, sevřené v objetí několikasetmetrových vrcholů ukryté v soutěsce Labe, strážené středověkým Střekovem, nebylo nejhorším místem k bydlení. Bohužel, realita je odlišná..,Pokračujete-li dále na sever, čímž paradoxně klesáte, dostanete se rázem do jiného světa. Do světa labské soutěsky a děčínských pískovců. Čekají tu na vás takové lahůdky jako Tiské skály, Pravčická brána, Hřenské soutěsky a nespočet vyhlídek a stolových hor. Na mapě sice nenajdete mnoho vrcholů převyšujících šest set metrů, je ale třeba si uvědomit, že Děčín a Hřensko jsou jedny z nejníže položených sídel a vytéká tudy více než polovina vody z republiky. Zdolání vršku Chmelníku (508m.n.m.) tedy znamená překonání takřka čtyř set výškových metrů.

Když už jsme u Chmelníku-kopec se nachází na kraji Děčína nad městskou částí Chrochvice v dosahu MHD a výlet na něj je vhodný doplněk jakékoli kratší túry nebo jako náplň víkendového dopoledne - cesta na vrchol od hranic městské zástavby by vám neměla zabrat více než hodinku, v zimě počítejte raději o něco víc, většinou jste jedinými návštěvníky a cesta neprošlapaným sněhem stojí víc energie. Stejně tak počítejte se zdržením, vydáte-li se na Chmelník s dětmi. Na úpatí je totiž miniaturní zoologická a botanická zahrada, spíš zahrádka.

Za výchozí bod můžete zvolit základní školu v Chrochvicích s dobrou možností parkování a s nižší pravděpodobností, že vám auto ukradnou. Odtud se vydáte jedinou cestou do kopce mezi rodinnými domky a po pár stech metrech narazíte na žlutou turistickou značku. Ta vás dovede ke zmiňované zahradě a odtud začíná samotný výstup. Stezka se pilovitě vlní, jednotlivé úseky nejsou delší než několik desítek metrů. Na malé planince těsně pod vrcholem se můžete rozhodnout, kterým směrem budete při sestupu pokračovat a zbývá vám posledních sto kroků na vrchol. Opatřený triangulačním bodem, stolem, dvěma lavicemi a turistickou knihou. Za dobré viditelnosti stojí za zmínku výhled na Růžovou na severovýchodě a pohled do ústecké kotliny.

Cesta zpět vede tak jako tak po žluté, záleží jen na vás, vyberete-li si prošlapanou výstupovou trasu, nebo se rozhodnete sestoupit po jižní straně do Chmelnice, odkud mezi domky dojdete k zaparkovanému vozu, případně ke stanici MHD.

Tip krátký jako samotný výlet. Čtyři kilometry zvládnete snadno za hodinu i v zimě. Příjemnou zábavu !

Karlos a Kačenka P.S. Příště vyrazíme na rozhlednu