Moskyt - Hospody a ubytování

Sociální síť, levné bydlení nebo kladivo na hotely?

Jan Kadlec — Mon, 01 Feb 2016 11:02:08 +0000

Zaujal vás titulek? Přemýšlíte, o čem to bude? Čtěte dál a uvidíte. Hodně jsem přemýšlel jak se s vámi podělit o téma - ubytování u hostitelů. Jistě ho mnoho lidí zná, na světě je několik možností, ale pro mě to byla ještě do nedávna neznámá, a jelikož čtenáři Moskyta hodně cestují, uznal jsem za vhodné se o tuto informaci s vámi podělit. Ti z vás, kdo znáte službu ubytování u hostitelů, nemusíte číst dál, vy kteří nevíte, pokračujte….

V loňském roce jsme se s partnerkou rozhodli vycestovat do zahraničí, není důležité kam, to je jiná kapitola, ale stáli jsme před rozhodnutím kde se ubytovat. Existuje mnoho serverů, kde se dají najít reference a tipy na bydlení, každý z vás zná různé hotelové vyhledávače, řetězce nebo můžete využít služeb cestovní kanceláře, ale je tu ještě jedna možnost a to výše uvedené ubytování u hostitelů. My na poprvé vyzkoušeli službu Airbnb. Členové tohoto spolku mohou nabízet či využívat ubytování u jiných členů, většinou se jedná o krátkodobé ubytování za účelem turistiky nebo krátkodobých pracovních cest. V nabídkách můžete najít jak ubytování v domácnostech členů Airbnb, tak celé byty a nemovitosti na velmi lukrativních místech. Airbnb zprostředkuje ubytování za provizi, kterou platí ten, kdo se chce ubytovat (nevím přesně, jak to chodí, když chcete nabídnout nemovitost k dispozici, to se dá jednoduše zjistit při registraci) Pár statistických dat o této službě, Airbnb nabízí své služby od roku 2008. Počet ubytovací možností překračuje 2 miliony, ve více než 190 zemích světa. Dá se bydlet ve městech, nebo i na hradech, plážích, hlubokých lesích a tam kde vás to třeba ani nenapadne. Ubytování tímto způsobem do dnešního dne využilo více než 60 milionů členů registrovaných v této komunitě. Ale dost čísel…

Jak to funguje? Ve stručnosti…. Po registraci a ověření vaší totožnosti máte možnost nabídnout svou nemovitost ostatním členům, nebo jen využít možnosti ubytování u některého z registrovaných a ověřených členů. Zvažovali jsme využití této služby, táhla nás k tomu jednak lepší cena ubytování oproti hotelům a hlavně možnost potkat se v cílové lokalitě s někým, kdo vám poradí, pomůže, nasměruje správným směrem a v neposlední řadě můžete poznat nové přátele. Webová registrace a ověření totožnosti je jednoduchá věc, pak už stačí zadat lokalitu a hledat a vybírat. Ano, měli jsme obavy, jestli vybereme správné místo, jestli je to bezpečné, atd. ale reference uvedené u jednotlivých nabídek je okamžitě rozptýlily. Vybrali jsme místo, zarezervovali, povolili platbu stržením obnosu z platební karty a naši hostitelé nám rezervaci do druhého dne potvrdili. Následně jsme si s nimi vyměnili pár užitečných informací a dva měsíce na to jsme vyrazili na naši cestu. Výsledek předčil naše očekávání, ubytování přesně jak bylo uvedeno v nabídce, poznali jsme fajn lidi, přijali nás jako přátele, dokonce jsme s nimi strávili dva večery ve městě a samozřejmě dostali všechny potřebné informace z první ruky. Ano možná jsme měli napoprvé štěstí a našli báječné lidi, ale věřím, že pečlivým výběrem nemůžete narazit.

Takže na první pohled ideální možnost pro ubytování na cestách. Má to ale i stinnou stránku, jelikož je služba ubytování u hostitelů velmi oblíbená, má to samozřejmě vliv na obsazenost hotelů a penzionů. Hotely hlásí úbytek hostů, slyšel jsem číslo 10% za dobu provozování služeb sdílení domácností. Není to mnoho, ale i zdánlivě malé číslo jako 10% může mít vliv na možnosti provozovatelů hotelů zaměstnávat personál, snižují se stavy, tím roste zatížení hotelového personálu a kvalita služeb jde dolů. Některá města to vidí a snaží se bojovat s tímto v zásadě nelegálním způsobem ubytování hostů. Také majitelé činžovních domů zakazují svým nájemníkům provozování služby sdílení domácnosti z bezpečnostních důvodů. Kdo ví, jak to vše skončí, můj odhad je, že služba poběží i nadále, někde regulovaná, někde volně, možná se finanční úřady zaměří na poskytovatele ubytování a to je donutí službu ukončit, kdo ví…

Co z toho tedy vyplývá? Je na každém z nás jakou cestou se vydá, chcete podporovat legální poskytovatele ubytování nebo levnější nelegální cestu s výše uvedenými výhodami? To si musí každý srovnat sám, jak jsem psal výše, služba Airbnb mě uchvátila, na druhou stranu si rád vychutnám kompletní pohostinnost hotelů. Záleží na tom, za jakým účelem a do jaké destinace cestu podnikám. Takže cestování zdar ať bydlíte kde bydlíte…

Rubrika:

Hospody a ubytování

Tags:

nocleh

100 jarních piv z minipivovarů

Zdeněk Mikšík — Sat, 23 Jun 2012 12:43:22 +0000

V posledních letech se začínají v české pivní kotlině dít zvláštní věci. Po éře centrálního plánování v minulém režimu přes nadnárodní megapivovary současnosti se začínají stále více objevovat nové minipivovary. Kolem roku 1990 byl na území Česka asi jen jediný malý pivovar, 22 let poté jich máme asi 150 a toto číslo stále stoupá. Tento pozitivní trend se odrazil i v letošním ročníku soutěže 100 jarních piv, kterou už po šesté vyhlašují v karlínském Pivovarském klubu.

Letošní ročník této již tradiční soutěže byl zaměřen na malé české pivovary s výstavem do 10 000 hektolitrů piva ročně. Účastníci za období astronomického jara musí vypít 100 různých piv z českých minipivovarů. Vzhledem k množství pivovarů je úkol proti loňskému ročníku snadný. To se pila česká tmavá a polotmavá piva a do cíle nás tehdy došlo opravdu jen velmi málo.

I přes zdánlivou snadnost letošního úkolu jsem byl rád, že se do soutěžení přidal i Jenda, další člen Moskyta. Mohli jsme tak na plnění vyrazit společně, čehož jsme hned využili při pracovní cestě do Žatce. Naše malé picí družstvo získalo první jarní den hned 10 záznamů do pivních deníčků. Začátek byl vynikající, ale dál už to vždy tak snadné nebylo. Pracovní a studijní povinnosti i drobné zdravotní problémy nás brzdili, ale stovky jsme nejen dosáhli, ale i ji o kus překonali.

Závěr v cílové rovince byl strhující. Poslední jarní víkend se totiž na Pražském hradě konal Festival minipivovarů. Na této zajímavé akci se představilo asi 50 minipivovarů z celé republiky a tak jsme chutnali a chutnali, až jsme se propili k celkovému číslu 120.

Piva z malých pivovarů mají konzumentovi opravdu co nabídnout. Jsou vyráběna v malých várkách rukodělným způsobem a nejsou filtrovaná. To přináší charakteristické chuťové vlastnosti, které u průmyslově vyráběných piv nenajdeme. Čepováno je většinou přímo z tanku a o jeho kvalitu se do poslední chvíle stará sládek, který ho uvařil.
Je příjemné posedět v restauraci, kde můžete popíjet dobré pivo a přitom sledovat sládka přímo při práci. Většinou, pokud té práce nemá opravdu mnoho, vám o svém výtvoru rád něco poví. Jednou se nám stalo, že jsme si tak pěkně povídali, až nám přinesl ochutnat dvě nová piva, která ještě nebyla zcela hotová. Přesto už byla velmi dobrá.

Bohužel jsme se při našem pivním putování setkali i se zápornými zkušenostmi. Piva jsme nepili jen v restauracích, ale kupovali jsme je také v lahvích. A právě tady byl ten problém, minimálně ve čtyřech případech bylo pivo zkažené. Kyselá chuť byla tak nepříjemná, že obsah lahví okamžitě putoval do odpadu.
Přesto, že jsme piva kupovali ve specializovaných obchodech, ke zkažení asi došlo špatným skladováním právě v nich.
Jednou jsem si na tuto nepříjemnou zkušenost postěžoval přímo u pivovaru a s omluvou jsem dostal nové lahve s dobrým pivem. S prodejcem si to prý vyřídí.

České a moravské minipivovary nabízí velkou řadu zajímavých a velmi dobrých piv. Každý, kdo má rád pivo se mezi nimi určitě vybere to pravé, které bude právě jemu nejvíce chutnat.
My jsme ochutnali následující a máme mezi nimi své favority. Máte také svá oblíbená piva? Podělte se s námi o své pivní zážitky v komentářích.

Postupně jsme ochutnali následující piva:

Pivovar U Orloje, Žatec – Žatecký samec 11°
Pivovar U Orloje, Žatec – Chmelový ležák 12°
Pivovar U Orloje, Žatec – Chmelová královna 13°
Pivovar U Orloje, Žatec – Chrámové tmavé 11,8°
Pivovar Antoš, Slaný – Antošův ležák 11,8°
Pivovar Antoš, Slaný – Slánská pšenka polotmavá 13°
Pivovar Antoš, Slaný – Rouchbier 13°
Pivovar Antoš, Slaný – polotmavé 13°
Pivovar Antoš, Slaný – Netopýr 17°
Pivovar Antoš, Slaný – Bohemia Pale Ale 12°
Pivovar Antoš, Slaný – Marzen 13°
Pivovar Permon Sokolov – Světlý ležák 11°
Pivovar Permon Sokolov – Světlý speciál
Pivovar Permon Sokolov – Borůvka
Pivovar Permon Sokolov – Extra prémium
Pivovar Permon Sokolov – Extra prémium tmavé
Pivovar Permon Sokolov – Hořký pomeranč
Pivovar Permon Sokolov – IPA
Pivovar Kocour Varnsdorf – Ležák tmavý
Pivovar Kocour Varnsdorf – Višňový ležák
Pivovar Kocour Varnsdorf – Ležák
Pivovar Kocour Varnsdorf – Sumeček 14°
Pivovar Kocour Varnsdorf – Studentská 10°
Pivovar Kocour Varnsdorf – Haka NZ Lager
Želivský Klášterní Pivovar – Haštal světlý ležák
Želivský Klášterní Pivovar – Haštal polotmavý
Želivský Klášterní Pivovar – Haštal tmavý
Želivský Klášterní Pivovar – Milo APA
Želivský Klášterní Pivovar – Salenius 15°
Želivský Klášterní Pivovar – Drslav Abby Ale
Pivovar Matuška Broumy – E.S.B.
Pivovar Matuška Broumy – APA California
Pivovar Matuška Broumy – Raptor
Pivovar Matuška Broumy – Pšeničné belgického typu
Štiřínský pivovar – Světlý ležák
Štiřínský pivovar – Světlý ležák medový
Štiřínský pivovar – Polotmavý ležák nakouřený
Štiřínský pivovar – Tmavý speciál
Pivovarský dům Praha – Štěpán
Pivovarský dům Praha – Jarní kopřivové
Pivovar na Rychtě Ústí nad Labem – Mazel světlý ležák
Pivovarský dvůr Zvíkov – Rarášek pšeničné
Pivovar Purkmistr Černice – Světlý ležák
Pivovar Purkmistr Černice – Polotmavý ležák
Pivovar Purkmistr Černice – Jantarový polotmavý speciál 14°
Pivovar Purkmistr Černice – Aprílový Bock světlý 15°
Pivovar Purkmistr Černice – IPA polotmavý
Pivovar Purkmistr Černice – Fíkový speciál 12°
Pivovar Purkmistr Černice – Pšeničné Písař
Pivovar Purkmistr Černice – Cannabis
Pivovar Purkmistr Černice – Višňový speciál
Pivovar Modrá hvězda Dobřany – IPA 15°
Pivovar Modrá hvězda Dobřany – Světlé výčepní 10°
Pivovar Modrá hvězda Dobřany – Tmavý speciál
Pivovar Modrá hvězda Dobřany – Světlý speciál 17°
Starokladenský pivovar – Starokladno světlé výčepní
Starokladenský pivovar – Ležák mistra topiče speciál 14°
Rodinný pivovar Valášek – Vídeňský ležák
Rodinný pivovar Valášek – Kvasnicový ležák světlý Valášek 12°
Rodinný pivovar Valášek – Kvasnicový ležák světlý speciál Valášek 14°
Pivovar Dašice – Tradiční světlé 10°
Pivovar Dašice – Tradiční ležák 12°
Medlešické pivo – Medlešický ležák 12°
Medlešické pivo – Medlešický tmavý 12°
Rodinný pivovar Berounský medvěd – Tmavý speciál 18°
Rodinný pivovar Berounský medvěd – Zlatý kůň 11°
Rambousek – Tmavý speciál 15°
Rambousek – Svrchně kvašený speciál s podílem broskví
Jihlavský Radniční pivovar – Porter 14°
Jihlavský Radniční pivovar – Velikonoční vídeňský ležák
Jihlavský Radniční pivovar – Zuzana ochucená světlý ležák
Jihlavský Radniční pivovar – Zikmund polotmavý ležák
Jihlavský Radniční pivovar – Ignác světlý ležák
Jihlavský Radniční pivovar – Jiskra světlý karamelový ale
Minipivovar Balkán Uherský Brod – Zlatý havran 10°
Harrach Velké Meziříčí – Světlý ležák
Harrach Velké Meziříčí – Tmavý ležák
Harrach Velké Meziříčí – Vídeňský speciál
Harrach Velké Meziříčí – Pšeničné pivo
Pokusný pivovar Chmelařský institut Žatec – ležák 12°
Litoměřický pivovárek Koliba – Kousek pšeničný ležák
Litoměřický pivovárek Koliba – Kousek světlý ležák
Rodinný minipivovar Pacov – Pacovský Golem světlý ležák 12°
Pivovar Dobruška – Rampušák kvasnicový světlý ležák 12°
Pivní rozmanitost – Nomád Easy Rider
Pivní rozmanitost – Nomád Black Hawk
Břevnov klášterní pivovar Praha – Benedikt světlý ležák 12,5°
Břevnov klášterní pivovar Praha – Benedikt pšenice
Břevnov klášterní pivovar Praha – Benedikt tmavé
Břevnov klášterní pivovar Praha – Benedikt světlý speciál 20°
Pivovar U Fleků – Flekovská 13°
Zámecký pivovar Pikard Ostrava Zábřeh – Tmavý ležák puškvorcový 11°
Zámecký pivovar Pikard Ostrava Zábřeh – Weizen světlá pšeničná 11°
Pivovar u Medvídků – OLDGOTT 13°
Pivovar u Medvídků – 1466 14° světlý extra chmelený ležák
Šumavský pivovar Vimperk – Vimperský tmavý speciál 13°
Šumavský pivovar Vimperk – Vimperský Marzenbier 14°
Rodinný pivovar Bravůr – Vídeňský speciál 14° Kvasslav
Rodinný pivovar Bravůr – Polotmavý ležák medový 12°
Ratíškovický pivovar Na Mlýně – 12°světlá Ratíškovice
Ratíškovický pivovar Na Mlýně – 12°polotmavá Ratíškovice
Hostinský pivovar a hotel Excelent Rýmařov – Světlý ležák 11°
Hostinský pivovar a hotel Excelent Rýmařov – Polotmavý speciál 13°
Pivovarský dvůr Zvíkov – Zlatá labuť 11°
Pivovar Koníček Vojkovice – Ryzák ležák 11°
Pivovar Koníček Vojkovice – Grošák polotmavý speciál 14°
Líšeňský minipivovar a restaurace Brno – Ležoun 13,7°
Líšeňský minipivovar a restaurace Brno – pšeničné pivo
Městský pivovar Štramberk – Trubač světlý ležák 12°
Valašský pivovar v Kozlovicích – Kozlovický Fojt tmavý 12°
Minipivovar Biovar Ostrava – Quásek světlý ležák 12°
Pivovar Groll Plzeň – Lotr 11° světlé
Pivovar Groll Plzeň – Lotr 11° polotmavé
Minipivovar Kvilda – Dvanácterák ležák 12°
Galapetr 14°polotmavý speciál
Únětický pivovar – Únětické 10°
Únětický pivovar – Únětické 12°
Pivovar Hastrman – Velký Rybník – Sklepní pivo
Podklášterní pivovar Třebíč – Urban 13° polotmavý ležák
Podklášterní pivovar Třebíč – Kaplan 12° pšeničný speciál

Rubrika:

Hospody a ubytování

Tags:

pivo

Krušnohorská salaš Rýžovna

Zdeněk Mikšík — Thu, 06 Mar 2008 12:30:45 +0000

Při lyžování v Krušných horách jsme se náhodou dozvěděli, že snad někde v okolí Božího Daru se nachází salaš Rýžovna. Trochu jsme zapátrali a nakonec jsme ji našli. Vy už pátrat nemusíte a můžete s klidem vyrazit.

Naše cesta autem vedla od Božího Daru směrem na Potůčky. Minuli jsme Božídarské rašeliniště, historický Blatenský příkop a pokračovali dále na západ. Asi po sedmi kilometrech jsme byli u cíle.

Rýžovna

V místech dnešní Rýžovny stávala už kolem roku 1530 hornická osada. Už název napovídá, že se zde asi něco rýžovalo. Nebylo to ale zlato, jak by se možná mohlo zdát, ale ze štěrkových naplavenin se vypíraly krupky cínové rudy. V okolí v průběhu času vzniklo i několik dolů, kde se těžily rudy dalších kovů, cínu, kobaltu a stříbra. V letech 1946 – 1959 se v těchto místech těžil i uran. Rýžovna byla samostatnou obcí se vším co má správná obec mít. V době největšího rozmachu tu stálo asi 70 domů, kostel, hospoda, škola i pivovar a žilo tu asi 800 lidí.

Po druhé světové válce byla větší část obyvatel odsunuta a Rýžovna začala chátrat. Prázdné domy se nepodařilo obsadit novým obyvatelstvem z vnitrozemí a tak byly domy strženy. Zůstalo jen 8 původních staveb rozesetých po okolí. V letech 2005-2006 město Boží Dar s finančním přispěním Evropské unie a Karlovarského kraje vybudovalo na místech bývalé obce nový objekt – sýrárnu salaš Rýžovna. Po rekonstrukci bývalé školy na penzion, která byla provedena nedávno, je to další objekt, který přináší naději na znovuoživení tohoto zapomenutého kraje.

Salaš Rýžovna

Na místě bývalého Lenhartova hostince stojí přímo na křižovatce zbrusu nový stylový objekt – horská salaš Rýžovna. Uvnitř kamenné budovy naleznete restauraci, penzion a výrobnu sýrů. Menší příjemná a útulná restaurace pojme asi 40 hostů. V penzionu je možné se ubytovat ve čtyřech pokojích se společným sociálním zařízením. Provozovatelem celého zařízení je Horský statek Abertamy. Sýry zde vyrábí s kravského mléka a v době dojení ovcí (květen – září) i z mléka ovčího a to v BIO kvalitě. Některé sýry můžete ochutnat přímo v restauraci, buď ve formě sýrových talířů, nebo jako součást dalších pokrmů. Většinu zdejší produkce si můžete koupit v malém obchůdku hned vedle restaurace. V nabídce najdete sýry z kravského mléka: Mauritius, Abertamský balkán, Ricotta, Hornický, Šlikův a několik druhů 100% ovčích sýrů. Mezi ně patří i polotvrdý sýr Arnika, který zraje až několik měsíců a lze ho zakoupit v průběhu celého roku.
Na letošní sezonu zde chystají i výrobu jogurtů a kozích sýrů. V létě zde grilují maso vlastní produkce také v kvalitě BIO. Pochutnat si můžete třeba na jehněčích špízech nebo šašliku.

Naučná stezka

Když jsme přijeli do těchto míst, cítili jsme se zde jako na konci světa. Bylo to možná způsobeno i únorovým, na tuto dobu něpříliš typickým zimním počasím. Na okolních loukách a pastvinách se povalovaly jen malé zbytky sněhu a na obloze visely husté šedé mraky. Za krásného letního dne zde bude jistě docela jiná atmosféra, ale určitě si tento kout Krušných hor uchová své tajemné kouzlo.

K procházkám a výletům - kraj jako stvořený. V blízkém i trochu vzdálenějším okolí naleznete i několik naučných stezek. Přímo kolem Rýžovny, je tu i jedna ze zastávek, prochází naučná stezka Blatenský příkop. Tato 12 km dlouhá stezka kopíruje historickou technickou památku – vodní kanál. Byl budován od roku 1540 a jeho korytem se přiváděla voda do důlních děl v okolí Horní Blatné. V roce 1980, kdy byl vyhlášen technickou památkou, byl zarostlý a zanesený. Svůj dnešní vzhled získal mezi lety 1995 – 2001, kdy proběhla rozsáhlá rekonstrukce. Nyní na jeho březích můžete při procházce pozorovat pozvolna tekoucí průzračnou vodu ve dřevem vyztuženém korytě.

Další naučná stezka, která stojí za návštěvu, je NS Božídarské rašeliniště nebo NS Horní Blatná - Vlčí jámy.

A ještě jedno malé upozornění. Možná to bylo způsobeno roční dobou, ale v při naší návštěvě (únor 2008) měla restaurace v salaši otevřeno jen do 18 hodin, přičemž kuchyně fungovala ještě o hodinu méně. Nevybaveni touto důležitou informací, jsme museli podniknout hned dvě cesty, abychom mohli ochutnat místní speciality.

Rubrika:

Tags:

Ubytování Mlýn

Leoš Drahota — Wed, 31 May 2006 20:11:47 +0000

Zkušenosti z třídenního využívání pohostinnosti ubytovacího zařízení ve Velkých Losinách.

Na severu Olomouckého kraje leží městečko Velké Losiny. Je dnes známo především díky proslulým čarodějnických procesům ze 17. století, ale také jako termální lázně a místo, kde stojí naše jediná papírna, zabývající se výrobou luxusního ručního papíru. Pro milovníky přírody a zimních sportů pak mohou být Losiny vhodnou základnou pro horskou turistiku nebo lyžování. Hned za městem se totiž začínají k vyšším nadmořským výškám zvedat hory Hrubého Jeseníku.

Nedaleko losinského zámku Žerotínů ze 16. století, hned při hlavním silničním tahu městečkem se nachází areál Ubytování Mlýn, kde jsme se během svého pobytu v Jeseníku usídlili i my. Areál se skládá ze tří částí. První z nich tvoří autokemp, v němž je možné zaparkovat s vlastním přívěsem, karavanem, nebo si tu postavit stan. Ti kdo tu zaparkují mohou využívat sprchy, WC, pergolu, ohniště, ruské kuželky i elektrické přípojky. U autokempu jsou k dispozici chatky a přívěsy pro 4 osoby, vybavené vařičem i nádobím. Tento typ ubytování již poskytuje celkem pohodlné rekreování v uspokojujícím soukromí. Pro náročnější turisty jsou pak ve vlastní budově Mlýna připraveny velkoryse vybavené apartmány, poskytující komfort na úrovni plnohodnotného bytu. Tyto jednotky skrývají vlastní sociální zařízení (WC, sprchu nebo vanu), vybavenou kuchyňku i televizi. Apartmány mají kapacitu 3 – 6 osob a jedna noc tu člověka přijde přibližně na 300 Kč.

Jak jsme na vlastní kůži poznali, zařízení apartmánů je plně funkční, je tu čisto a útulně. Na dalším vylepšování ubytovacích podmínek se navíc stále pracuje. K příjemnému venkovnímu posezení za teplých letních večerů může ubytovaný návštěvník využít zastřešenou pergolu ve dvoře Mlýna, vybavenou grilem.

Snad jediným nedostatkem Ubytování Mlýn je trochu větší vzdálenost k restauračnímu zařízení. Naproti přes ulici sice funguje restaurace v hotelu „pro cizince“ Žerotín, ceny jsou zde však velmi nelidové a pokud nejste v hotelu ubytováni, připadáte si tu tak trochu jako nežádoucí vetřelec. Naopak chci návštěvníkům Velkých Losin a to i těm ubytovaným ve Mlýně doporučit restauraci Terasa, nacházející se poblíž Termálního koupaliště. Od Mlýna se tam dostanete příjemnou procházkou proti proudu potoka Losinky a věřte, že to stojí za to. Výborně tu vaří, speciálně mohu doporučit česnečku, a pivo Holba má také tu správnou teplotu. Od Mlýna na druhou stranu, jakoby na Šumperk, je coby kamenem dohodil zámek Velké Losiny. Právě tady probíhaly zmiňované procesy s čarodějnicemi a dnes je tu mimo jiné vystavena kopie knihy, v níž jsou tato „soudní“ jednání dopodrobna zaznamenána. Jistě rádi využijete i termální koupaliště s příznivými účinky na neduhy těla, které je otevřeno od května do září. Nezapomeňte navštívit také nedalekou papírnu. V rámci průvodcované prohlídky budete dopodrobna seznámeni s užívanou technologií výroby ručního papíru, určeného k reprezentačním a výtvarným účelům, ale spatříte i část vlastního rukodělného provozu.

Ubytování Mlýn je myslím vhodnou základnou pro poznávání Velkých Losin, jejich okolí i Hrubého Jeseníku. K úplné spokojenosti jistě přispěje i blízkost samoobsluhy a čerpací stanice. Příjemný pobyt a hezké zážitky!

Rubrika:

Hospody a ubytování

Tags:

nocleh

turistika

Penzion U Hejtmana

Leoš Drahota — Wed, 22 Mar 2006 08:27:07 +0000

Ubytování v Klatovech – Plzeňský kraj

Potřeboval jsem takhle koncem letošního února přespat jednu noc v Klatovech. Otevřel jsem internet a našel penzion U Hejtmana. Uvedené ceny byly pro mě přijatelné, fotografie interiéru slibné a poloha penzionu (přímo u náměstí) ideální. Zvedl jsem telefon a bez problémů si zamluvil pokoj.

Dnes mohu říci, že mě penzion nezklamal. Naopak! Za 300 Kč jsem si U Hejtmana krásně odpočinul a skvěle se zregeneroval po předcházejícím náročném dni. V pokoji to vypadalo skutečně jako na fotografiích z internetu – tedy velmi útulně, vše bylo čisté a vše také kupodivu fungovalo, což nebývá většinou zvykem. Pokoj byl vybaven televizí, ledničkou, zajímavými reprodukcemi na stěnách - viz. obrázek mnicha a hlavně prostornou koupelnou se záchodem a sprchovým koutem. Všechny lampičky i světla svítily, postel byla dostatečně dlouhá a peřina se v noci nevyvlékala z povlečení. Já vím, že píšu o věcech, které by asi měly být samozřejmostí v hotelech a penzionech, ale jaksi nejsou! Snad i proto jsem byl mile překvapen a dovoluji si toto ubytovací zařízení doporučit případným návštěvníkům Klatov.

Dovoluji si doporučit i restauraci poněkud „dražšího“ hotelu Enius, nacházející se hned za rohem od penzionu U Hejtmana. Dobře tu vaří a v příjemném prostředí interiéru i venkovní zahrádky skryté ve dvoře se hezky sedí.

Penzion U Hejtmana najdete hned vedle náměstí v ulici Kapitána Jaroše 145 a ubytování si zde můžete zamluvit od 12:00 do 21:00 hod. na telefonním čísle 376 317 918. Příjemný pobyt!

Rubrika:

Hospody a ubytování

Tags:

nocleh

Restaurant Zlaté slunce

Leoš Drahota — Tue, 30 Mar 2004 15:24:36 +0000

Kolínsko

Tato hospoda stojí jen několik kilometrů západně od Kolína, při silnici, která dříve jako hlavní dopravní tepna spojovala Prahu s Brnem. I když význam silnice s výstavbou dálnice poklesl, o hladové hosty není u Zlatého slunce nouze. Restaurace se nachází v budově jakési bývalé zemědělské usedlosti, jejíž dvůr je dnes využíván k parkování. Vešlo se sem ale i dětské hřiště a v teplých dnech příjemná venkovní zahrádka.

Prostorný interiér hospody je stylizován v prvorepublikovém retro stylu a vybaven množstvím téměř muzejních dobových rekvizit. Při naší návštěvě nám proto ani nevadilo trošku delší čekání na jídlo, neboť jsme si při něm mohli dobře prohlédnout možná až příliš rozmanitou výzdobu čisté a útulné restaurace. Navíc jsme byli vzápětí odměněni opravdu výborným jídlem, které nám bylo servírováno na velkých talířích ve velmi uspokojivém množství.

Značně vytížená dvoučlenná obsluha by se sice mohla na hosty trochu více usmívat a alespoň minimálně s nimi komunikovat, jinak jsem ale nenašel nic, co by se jí dalo vytknout. Po konzumaci jednoho litru piva jsem byl nucen před odchodem otestovat i ulevovací zařízení provozovny a tady bych viděl největší slabinu Zlatého slunce. Tekla zde voda, bylo tu mýdlo i toaletní papír, přesto působila kachlíková místnost poněkud omšele a zasloužila by si celkovou rekonstrukci.

Restaurant Zlaté slunce mohu bez obav doporučit všem, kteří se chtějí poblíž Kolína dobře najíst. Doufám, že zde najdete volný stůl a figuríně stojící před WC mince na nastavený tácek dávat nemusíte. Zas takovým zážitkem tu záchody nejsou. Jinak ale bez váhání přeji dobrou chuť.

konzumace:
pikantní masová směs s bramboráčkama: 85 + 30 Kč
pivo Krušovice 12°: 25 Kč

otvírací doba:
po - čt: 10:00 - 22:00, pá - so: 10:00 - 24:00, ne: 11:00 - 20:00

Rubrika:

Hospody a ubytování

Tags:

hospody

Trochu svérázné lukulské hody

Marcela Zálešáková — Sun, 28 Mar 2004 12:42:23 +0000

Čtvercový dřevěný srub, uprostřed otevřené ohniště a na něm velký rozehřátý plát určený k přípravě nedostižných pochoutek. Kolem dokola rozestavěné stoly obklopené lavicemi a židlemi.

Hostinský, velký silný pán s čepičkou na hlavě přinese jídelní lístky a za chvíli se něžně zeptá: "Tak co si dáte mazánkové?" Za chvilku před vámi stojí objednaný nápoj a na plátu nad ohněm přibyde velký kus skvěle ochuceného masa, což oceníte později.

Protože všechno má svůj čas a maso potřebuje přípravu, začnete se rozhlížet kolem sebe. V každém rohu objevíte opravdu starodávné rozhlasové přijímače a stařičký televizor, myslím, že první typ, který se u nás prodával po zahájení vysílání. Vedle vstupních dveří visí dva páry předpotopních lyží a nad nimi brusle, které také hodně pamatují. Váš zájem probudí spousta dalších drobných věcí, dnes už nepoužívaných. Zamyslíte se nad jejich stářím, řemeslnou krásou, a zapomenete, že neustále polykáte sliny sbíhající se v ústech z té úžasné vůně kolem.

Potom se objeví oválný talíř s obrovským steakem,obloženým jemně strouhanou zeleninou, příbor s dřevěnými střenkami a samozřejmě ubrousek. Pokud už to tady znáte, víte, že na požádání dostanete sklenici s výtečným nakládaným česnekem. Musím podotknout, že k 300g steaku už není potřeba přílohu, ale kousku chleba namočenému ve šťávě z masa na plátu ohniště neodoláte. Pokud se vám to zdá málo, můžete přílohu mít a nebo steak šestisetgramový.

Když dojíte a dokážete ještě talíř pečlivě vytřít chlebem (vylízat by asi nebylo příliš společenské), vysloužíte si pochvalu: "To je krásná práce." Pan hostinský zdvihne váš čistý talíř, ukáže ho ostatním hostům a dodá: "Podívejte se mazánkové."

Pokud zatoužíte po podobném prožitku, nemusíte jezdit daleko. Srub stojí ve vesnici Klokočná a občerstení se jmenuje "U Koryta". Otevřeno je od středy do neděle. V pracovní dny od 17 hodin, v sobotu a neděli od 12 hodin. Místa je nutné si předem objednat na telefonu 323 641 247. Autobus pražské integrované dopravy č.393 jezdí ze Skalky sice spoře, ale Klokočná je vzdálená asi 3km od železniční zastávky Mnichovice a vlak na trati Praha - Benešov jezdí často. Zážitek z jídla je tedy možné spojit s příjemnou procházkou. Sváteční oblečení nechte doma, neboť co ve srubu příjemně voní , doma svléknete a hodíte okamžitě do pračky.

I když jsme všichni kolem stolu věděli, že přejídání vůbec neprospívá zdraví, shodli jsme se sborově: " Jednou za čas je to opravdu krásná práce."

Rubrika:

Hospody a ubytování

Tags:

hospody