Moskyt

Co se tady píše je jen z pětiny pravda. Na místě kamenného kostela stál dřěvěnný kostel, kam se jednoho dne ukryli osadníci s ženami a dětmi před lupiči. Ti kostel vypálili a ti všichni uvnitř uhořeli. Proto ten kříž v podlaze, proto ty tváře na zdi, nářky a to ostatní, včetně pocitů zla na místě. I když na mítě byl postaven kamenný kostel, vysvěcen a očištěn, tak se nic nezměnilo. To utrpení bylo veliké a proklelo náš příbuzný rod - neboť ty lupiči byli naši předci ve službách intrik pánů z Velhartic. Nebudu líčit čím jsme prošli a čím procházíme, ale je to naše věc. Nikdy jsme nevěřili na duchy či návraty do minulých životů, ale roky nás přesvědčily a vše drasticky zapadá do sebe. Lidi mějte se rádi a važte si života a pomáhejme si! Každému kdo se pomodlí za nás i oběti moc velký dík - potřebujeme to. Kdo chce vědět víc, tomu možná odpovím.