Moskyt

Hřbitov jsem si prohlédla při návštěvě Velhartic před 2 roky. Vzhledem k pověsti hřbitova jsem byla zvědavá, jak na mě zapůsobí,proto mě trochu zklamalo, že jsem na hřbitově necítila téměř nic, jen trochu divný pocit (ale proti některým hradním sklepením, opuštěným štolám apod - pohoda). "Užívala" jsem si až po návratu domů - živé sny, kdy jsem se budila s křikem a u postele ještě v doznívajícím snu viděla lidské postavy, krvavé šrámy na nohou a rukou, které se z ničeho nic objevovaly. Pocit něčí přítomnosti. Takhle veselo jsem měla téměř 3 měsíce, pak to pomalu odeznívalo (je pravda, že jsem dělala, co jsem mohla - vykuřování, apod) Za 14 dní se zase chystám na Šumavu, budu nedaleko Velhartic, pokušení je velké, ale nevím, jestli budu riskovat další několikaměsíční peklo, které by mě možná zase čekalo.