Moskyt

Co bych vám k tomu řekla..."stavila" jsem se ve Velharticích cestou z rodinného výletu,trasa Pardubice - Švihov (popravdě,neskončili jsme tam náhodou,Švihov byla pouze jakási výmluva...).Říkám si: "Pokecám s duchama,zjistím,co je na těch pověstech pravdy...." Nebudu tvrdit,že to jsou jen kecy,jen já jsem asi dost odolná vůči negativním energiím apod.,protože ještě nikdy se mi nestalo,že bych měla z nějakého místa blbý pocit (ať už šlo o hrad,sklepení,jeskyni,místo hromadné vraždy atd,někteří odtamtud údajně i utíkali s křikem),takže se není čemu divit,že ani na velhartickém hřbitově jsem se nenaučila bát,naopak se mi tam líbilo.Je pravda,že tam bylo až neuvěřitelné ticho,ale to bych nepřisuzovala žádným nadpřirozeným jevům ani ničemu podobnému,je to jen daleko od lidí a kraválu.Podotýkám,že jsem i dosti důkladně prozkoumala inkriminovaný roh.Žádná úzkost,špatný pocit,noční můry a kdybych nevěděla o té pověsti,snad bych tam i přespala.Takhle si přece jen říkám "co kdyby..."