Poslední komentáře
- Zdravím. 10 měsíců 1 týden zpět
- Jak to bylo s tím zkoumáním krve ? 1 rok 3 týdny zpět
- V95 roce jsem tam tři dny i 1 rok 4 měsíce zpět
- Co poslouchal?? 1 rok 4 měsíce zpět
- Uprava cesty 1 rok 6 měsíců zpět
|
Adršpašské skály spolu s Teplickými skalami tvoří nejvýznamnější pískovcovou plošinu Polické pánve v Broumovské... |
České pivo je známo po celém světě a tak není nic divného na tom, dát si ho třeba v holandském Amsterdamu. Pokud si ale... |
Jsou bílé, šedé i černé, k večeru se zabarvují do červena. Jen zřídkakdy je jich obloha zcela prostá. Plují nám nad... |
Okolo českobudějovického náměstí Přemysla Otakara II. leží tři restaurační minipivovary a k tomu jedna legendární... |
informace o deponii kamene
Co však zaměstnává mysl členů sdružení Rabštejn bezprostředně, je otázka, kam zmizela všechna z podzemí vytěžená hornina. Je známo, že materiál odtěžený z dolů a lomů má až třikrát větší objem než měl v podobě původní horniny. Z tak obrovských prostor, které byly vydolovány na Werku B, by pak musely v blízkosti továrny vzniknout z odtěžené skály pořádné haldy. Žádné tu v okolí ale prostě nejsou. Kam Němci odklidili obrovské množství písku a pískovce? Nikdo neví!
Odpověď na tuto otázku naleznete v publikaci Petr Joza - Rabštejnské údolí (Okresní muzeum Děčín 2002), II., Podzemní továrna, str. 73, řádek 10 - 27. Materiál vytěžený z dolů se proti objemu rostlé horniny spíše zvětší o třetinu (tzv. sypná hmotnost), která závisí na stupni podrcení. Velká část odtěženého pískovce byla také zřejmě využita při výstavbě.