Moskyt

Toto je již třetí upoutávka v rámci cesty po břehu Sázavy na zajímavá místa v okolí řeky. Jedná se o rozsáhlé území lesů v oblasti Horních Požár. Jak uvádí mapa - Hornopožárský les. Formou krátkého okružního výletu bych vám rád nabídl některá zajímavá místa, která můžete nalézt v tomto území.

Jako východisko cesty nám poslouží železniční zastávka Prosečnice. Vyjdeme po Č ( červené t.z.) a začneme stoupat do příkrého kopce. Vlevo od cesty můžete nahlédnout do starých lomů na kvalitní požárskou žulu - granodiorit a křemenný diorit. Pomalu zarůstají, ve spodním patře lomu je jezírko. Občas se ještě dnes odtud odváží cenný stavební kámen. Na vrcholu stoupání je křižovatka cest. Nedaleko od ní - asi tak 100m - se v blízkosti myslivny Horní Požáry nachází lovecký zámeček, který dříve vlastnil následník rakouského trůnu, arcivévoda František Ferdinand d´Este. Jeho největší vášní byl prý lov zvěře. Dnes je budova zámečku připomínající tvrz veřejnosti nepřístupná. Po procházce lesem mi možná dáte za pravdu, že arcivévoda nevolil špatně.

Křižovatka cest u loveckého zámečku je jednou ze dvou důležitých rozcestí v Hornopožárském lese. Tím druhým je vrch Grybla - 513,5m. Je nejvyšším vrcholem lesa a současně i přírodní rezervací o rozloze 53,2 ha. Přirozené porosty bukových doubrav a dubových bučin spolu s roztroušenými balvany a skalními útvary biolitické žuly. V blízkosti vrcholu stávalo kdysi tvrziště, dnes již neznatelné. Naštěstí totéž nemusíme říci o vyhlídce Panská skála. Od křižovatky cest k ní vede asi 300m dlouhá odbočka po Č. Je pravda, že vyhlídka pomalu zarůstá, ale ještě dnes člověku poskytuje poměrně slušný rozhled v jižním směru do okolí Týnce nad Sázavou. Dobrý zrak uzří na horizontu i věž zámku Konopiště. Vyhlídku tvoří žulová skála, s přírodními sedátky k odpočinku. Zvláště na podzim, kdy pestrobarevné listí bučin se třepotá ve větru, jsou chvíle zde strávené obzvlášť příjemné. Z Grybly jsou to 3km po Č na Kněží horu - 488,3m. Na svazích a hřebenu Kněží hory jsou roztroušeny četné skupiny balvanů, některé mají mísovité prohlubně zvané "pernice".

Gryblu a Panskou skálu spojuje s loveckým zámečkem 2,5km dlouhá široká cesta na M, lemovaná vzrostlými modříny. Jako stvořená pro rychlý kočár s arcivévodou. Mapa vám napoví, že toulat se můžete tímto územím mnoha směry a jako východisko cest si vybrat krom Prosečnice i Jílové, Borek, Těptín nebo Krhanice. Já jsem pro návrat po Ž - po ní totiž procházíte Vlčí roklí. Mapa se o rokli zmiňuje jako o přírodní rezervaci starých bukových porostů s balvanitým rozpadem žuly. To souhlasí, koryto potoka, jež protéká roklí, je plné velkých balvanů mezi vzrostlými buky. Skáču z kamene na kámen a poslouchám, kudy pod nimi protéká potok. Jeho proud mizí a opět se vynořuje v záplavě listí.

Pomalu klesáte po Ž k lesnímu rybníku. Les okolo vás ukrývá staré požárské lomy s trampskými tábořišti. Jak důkladně jsou skryty, záleží na vás. Potok se rozšiřuje v říčku a spolu s ní a Ž dojdete opět k vlakové zastávce Prosečnice. Do Čerčan je to 8 zastávek, v Praze budete za 1,5hodiny. Okruh samotný má délku asi 8km a pro pozorného člověka mnoho zážitků.

délka trasy - do 10 km
mapa KČT č. 40 1 : 50 000

Přeji vám šťastnou cestu.