Poslední komentáře
- Zdravím. 10 měsíců 1 týden zpět
- Jak to bylo s tím zkoumáním krve ? 1 rok 3 týdny zpět
- V95 roce jsem tam tři dny i 1 rok 4 měsíce zpět
- Co poslouchal?? 1 rok 4 měsíce zpět
- Uprava cesty 1 rok 6 měsíců zpět
|
Závěrečná část seriálu o českých šibenicích. Závěrečná a bohužel asi i nejsmutnější. Pojednává totiž také o dobách, kdy... |
Jsou bílé, šedé i černé, k večeru se zabarvují do červena. Jen zřídkakdy je jich obloha zcela prostá. Plují nám nad... |
Krátký letní šumavský výlet na místo, poskytující pohled na krajinu z trochu jiné perspektivy. Nabízí ho v poslední... |
11. část seriálu o pozoruhodných, ale již téměř ztracených a zapomenutých památkách, skrývajících se ve stínu stromů na... |
K příběhu Torfstich - Pláně
K zániku samoty Torfstich bych mohl dodat související příběhy:
Dne 23.4.1950 (neděle) přešla hranice (samozřejmě ilegálně) v prostoru Knížecích plání směrem do Čech skupina minimálně 6 lidí. Jejich příchod byl pravděpodobně dopředu vyzrazen, neboť útvar PS Kvilda měl na tuto dobu vyhlášenu pohotovost. Ve 21:15 došlo ke střetu této skupiny s pětičlennou hlídkou zmíněného útvaru „nad osadou“ Františkov. V přestřelce, která nastala, utrpěl přecházející Josef Randák trojnásobný průstřel plic střelami ze samopalu ráže 9 mm. Hlídka PS se nepustila do pronásledování teroristů (tímto slovem jsou označováni v hlášení o pohraničním incidentu z r.1950), hlídka vyčkávala na doražení posil. Randák, vědom si toho, že ve svém zdravotním stavu daleko nedojde, přemístil se do osady Pláně (asi 7 km), kde před odsunem obyvatel v r. 1946 žili jeho příbuzní. Ti zde již nežili, požádal tedy v této lokalitě hajného P. o poskytnutí pomoci. Ten ho vzal k sobě do domu, a ve 24:00 telefonicky udal na PS Kvilda. Franze Pösla Randák nejspíše neznal. Ostatní členové tehdy přecházející skupiny zmizeli (pravděpodobně se vrátili zpět do Německa).
Takže čs. orgány věděli, že lesem mezi Knížecími Pláněmi/Bučinou a lesem mezi Horskou Kvildou/Novými Hutěmi vedou převaděčské trasy. O Pöslových prý tehdy ještě nevěděli.
7.5.1950 (neděle), zase ve večerních hodinách (20 – 21 hodin), přecházela „skupina Kiliána Novotného“. Pohotovost pravděpodobně vyhlášena nebyla, hlídka PS, která střílela na skupinu, byla údajně jen dvoučlenná. Opět se hlídka po vzájemné střelbě nepustila do pronásledování, jeden člen zůstal u Františkova, druhý běžel na Kvildu pro posily. Kilián se prý vrátil do Německa, ostatní spěchali do vnitrozemí k Mezilesní slati – na samotu Torfstich. Otto Grabmüller (po vyřazení Novotného vedoucí převaděč skupiny) byl nejen příbuzným Franze Pösla, oni byli spolu ještě s Kiliánem tak říkajíc společníci. U Pöslových občas přespávali – nejen Grabmüller s Novotným, ale hlavně i osoby, které byly převáděny a cesta by pro ně byla příliš dlouhá „na jeden zátah“. V tento okamžik strážci hranic o úloze Pöslových prý ještě nevěděli. Dozvěděli se to až po zatčení Grabmüllera (8.5. kolem 4 hodiny ranní), prostě to z něj dostali. Dle diáře pana Steuna už od 7.5. byly v lesích kolem Zlaté Studny a Torfstichu v lesích hlídky. Navíc – Josef Pek (od jeho domu nad Vimperkem vycházela později popsaná Kiliánova trasa „Kanálu 54“) -- byl prý zatčen 7.5. v cca 16 hodin – tedy 5 hodin před incidentem u Františkova. Cosi to podle mne naznačuje – ale ještě to musím ověřit z jiných zdrojů. (následujícící soudní proces, ve kterém soudili 13 osob včetně Pösla, Grabmüllera, Veselého a jiných, někdy vzájemně se neznajících osob, „se jmenoval“ Josef Pek a spol.)