Moskyt

Co se týče doby od provedení popravy do doktorova konstantování smrti, mám poci, že se často směšují dvě věci. Zaprvé - co to znamenalo, že lékař prohlásil, že nastala smrt a za druhé - jak dlouho odsouzenec trpěl. Co se týče té první otázky - tak doktor prostě vytáhl stetoskop a až nic neslyšel, tak to zapsal jako dobu úmrtí. (Přičemž tím stetoskopem asi neposlouchal furt, ale tak + - to můžeme brát tak, že ta doba zaznamenaná v protokolu odpovídá době, kdy přestalo tlouct srdce.) Co se ale týče té druh otázky, tak to nikdo neví. Záleželo to na obratnosti kata a jeho pomocníků (jak usilovně tahali za ten spodní provaz atd), ale bylo to nejspíš od kratičké, třeba několikasekundové, bolesti po asi tři minuty (což subjektivně muselo být nekonečné). Ale každopádně jen na základě nějakého protokolu nemůžeme s jistotou říct, o který případ šlo. U toho Franka, kde je to nafilmováno, se nezdá, že by nějak trpěl, u Tisa, pokud si vzpomínám dobře, svědek popisoval, že chvíli chroptěl a kat Wohlschläger, tuším, říkal, že žádný z jeho odsouzenců netrpěl déle než minutu. Jak to bylo s politickými popravenými v 50. letech, těžko říct, ale myslím, že představa, že chroptěli a v agónii se zmítali 10 až 15 minut, jak se někdy ty záznamy o popravách vykladájí, je mylná. Protože kdybychom udělali trochu morbidní pokus - vzali 2 skupiny odsouzenců, jedny věšeli s lámáním vazu a druhé jen zavěšovali do smyčky a přitom bychom měřili časy, kdy jim přestane tlouct srdce, tak bychom v obou případech naměřili nejčastěji nejspíš něco mezi 10 a 15 minutami. Takže to, jak dlouho kdo trpěl, by se dalo odhadova, kdybyste tam byl a viděl to; podle těch protokolů, moc nevím. Já mám spíš takový dojem, že pan doktor prostě napsal nějakou jednotnou diagnózu (strangulatio, udušení z oběšení, atd), počkal, až se oběšenec chvíli neškubal, pak vytáhl stetoskop a zapsal čas smrti. Nic víc by se podle mého v těch protokolech hledat nemělo. ;-)